* uživatel

* heslo

K o n t a k t

Česká leasingová a finanční asociace

Těšnov 5
Praha 1
110 00

Tel: 284 685 675
Fax: 236 043 173

 clfa@clfa.cz

Člen Evropské federace leasingových asociací LEASEUROPE
Člen Evropské federace leasingových asociací LEASEUROPE

EU Federace pro factoring a komerční financování EUF
EU Federace pro factoring a komerční financování EUF

Evropská federace Eurofinas
Evropská federace Eurofinas

  Logo ČLFA ke stažení
 
582485
 
cesta:  ČLFA » Rozhodčí řízení » Archiv

Doporučené procedurální zásady rozhodčího řízení

znění schválené představenstvem ALS ČR 7. ledna 2004

bylo nahrazeno novou doporučenou rozhodčí doložkou se zásadami vedení rozhodčího řízení schválenou členskou schůzí ČLFA 26. března 2012

 

Fakultativní procedurální zásady řízení prováděného rozhodci uvedenými v seznamu, vedeným České leasingové a finanční asociace

 

1) Obecné zásady (dále též „Zásady“)

a) Místo konání řízení

Pokud se strany nedohodnou jinak, proběhne ústní jednání v místě, které s přihlédnutím k oprávněným zájmům a možnostem stran sporu určí rozhodce. Půjde vždy o místo v ČR, zpravidla v bydlišti rozhodce. Za místo ústního jednání může být určeno i sídlo ČLFA

b) Předkládání písemností

Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení, musí být předloženy dvojmo, pokud je spor rozhodován jedním rozhodcem a ve čtyřech vyhotoveních, pokud je rozhodován rozhodčím senátem (týká se též listinných důkazů).

Písemnosti s výjimkou listinných důkazů se předkládají v češtině. Písemnosti překládané v jiném jazyce než češtině či slovenštině se předkládají též s úředním překladem.

c) Jazyk, ve kterém se řízení koná

Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině (případně ve slovenštině). Záznam z jednání se pořizuje v češtině.

d) Základ řešení sporů

Rozhodce řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem. Spor může být rozhodnut také podle zásad spravedlnosti, pokud k tomu strany rozhodce výslovně pověřily.

e) Doručování

ea) Písemnosti, které ve sporu zasílá stranám rozhodce, a to na adresu, kterou strana uvedla nebo zvolenému právnímu zástupci.

 

eb) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

 

ec) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení kromě toho také telegraficky, dálnopisem , telefaxem nebo elektronickou poštou.Pokud strany uvedou v rozhodčí doložce či v rozhodčí smlouvě své elektronické adresy, lze jim ukládat povinnosti v rozhodčím řízení cestou elektronické pošty.Rozhodčí nález je třeba doručit vždy v písemné podobě.

 

ed) Kterákoliv z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení. Všechna doručení rozhodce jsou platná, byla-li učiněna podle výše uvedených zásad a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu, nevyzvedl.

 

ee) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila rozhodci, je doručení platně provedeno odesláním písemnosti způsobem uvedeným výše na její poslední známou adresu.

 

ef) Jestliže se nepodařilo doručit žalobu na v žalobě uvedenou či poslední známou adresu účastníka, jsou aplikována příslušná ustanovení o.s.ř. o doručování . Nelze-li účastníku řízení doručit ani postupem dle o.s.ř. může mu rozhodce jmenovat opatrovníka pro řízení pro účastníka neznámého pobytu ze seznamu rozhodců vedeného ČLFA

 

eg) jestliže již bylo platně doručeno, přičemž z následného doručování písemností účastníku řízení plyne , že tento se na adrese, na níž je doručováno, nezdržuje a ani si nezvolil právního zástupce, ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu rozhodce ustanovit opatrovníka k přijímání písemností pro účastníka neznámého pobytu ze seznamu rozhodců vedeného ČLFA

eh) Ustanovení opatrovníka pro řízení pro účastníka neznámého pobytu a jmenování opatrovníka pro řízení pro účastníka neznámého pobytu je zpoplatněno.

 

f) Přerušení řízení

Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodce z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává rozhodce. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodce, bude v řízení pokračováno.

 

g) Navrácení v předešlý stav

Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu - a nebyl-li vyhlášen, až do jeho doručení - se nemohla některá strana z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala nějaký úkon potřebný k hájení svého práva, učiní rozhodce k návrhu této strany přiměřené opatření, aby mohla vykonat dodatečně to, co zameškala.

 

h) Zajištění důkazů a předběžná opatření

Po podané žalobě může rozhodce v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jedné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

 

Před zahájením rozhodčího řízení nebo v jeho průběhu může kterákoliv strana požádat příslušný orgán o vydání předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit rozhodce.

 

h) Vedlejší účastníci

Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

 

Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.

 

V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je rozhodce po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však může rozhodce přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

 

i) Postup při rozhodování sporu rozhodčím senátem

Zásady pro postup rozhodce budou přiměřeně aplikovány i při rozhodování rozhodčím senátem. Datem zahájení řízení je doručení žaloby prvnímu rozhodci, a to i v případě, vzdá-li se tento funkce rozhodce (§ 12 zák. č, 216/1994 Sb). Počet, složení a způsob výběru rozhodců do rozhodčího senátu je sjednán v rozhodčí doložce či v rozhodčí smlouvě. Úkony rozhodčího senátu provádí jeho předseda, není-li tím pověřen jiný člen senátu.

 

j) Podpůrné použití zákona

Otázky řízení, které nejsou upraveny těmito zásadami, se řídí ustanoveními zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. a občanského soudního řádu v platném znění

 

2. Zahájení řízení

a) Podání žaloby

Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba byla doručena rozhodci. Rozhodce vyznačí na žalobě den, kdy mu byla žaloba doručena. Doručuje se jedno vyhotovení žaloby pro každého rozhodce a jedno vyhotovení pro každou žalovanou stranu.

 

b) Obsah žaloby

V žalobě musí být uvedeno:

 

a) označení stran

b) nárok žalobce

c) adresy stran

d) podpis žalobce

 

Žaloba má také obsahovat:

 

a) Poukaz na založení pravomoci rozhodce

b) Uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat

c) Hodnotu předmětu sporu

d) Doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení

e) Jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce

f) Rodná čísla stran – fyzických osob, jsou-li známa

 

Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu

 

Hodnota předmětu sporu se určuje zejména:

a) vymáhanou částkou v žalobách o peněžité plnění

b) hodnotou vymáhaného majetku v žalobách o vydání majetku

c) hodnotou předmětu právních vztahů v okamžiku podání žaloby v žalobách určovacích nebo v žalobách o změnu právních vztahů

d) na základě údajů, které jsou k dispozici o materiálních zájmech žalobce - v případech žalob o určité konání nebo nekonání.

 

V žalobách sestávajících z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

 

Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu, nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí rozhodce z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které má k dispozici.

 

c) Odstranění vad žaloby

Jestliže rozhodce zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům ad b), vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž lhůta k odstranění vady nesmí být delší než 15 dní ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva rozhodce doručena. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

 

V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští a bude vydán rozhodčí nález ve věci samé, jinak bude řízení zastaveno.

 

3. Příprava projednání sporu

a) Odpověď na žalobu

Má-li rozhodce za to, že žaloba může být předmětem řízení podle zákona č. 216/94 Sb., uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby

Současně rozhodce vyzve žalovanou stranu, aby během 15 dnů po doručení žaloby předložila k ní své písemné vyjádření podepřené listinnými důkazy, jichž se dovolává, ledaže se takový postup jeví s ohledem na povahu věci neúčelným.Na žádost žalované strany může být tato lhůta přiměřeně prodloužena.

 

aa) Nahlížení do spisu ( seznámení se spisem)

Po dohodě s rozhodcem ( předsedou senátu či pověřeným členem senátu ) má každá ze stran sporu právo nahlédnout do spisu .

K žádosti žalované strany jí rozhodce (předseda senátu či pověřený člen senátu) zašle doporučeně listinné důkazy připojené k žalobě do deseti dnů po obdržení této žádosti . Čas, po který se strana žalovaná seznamovala ze spisem, nemá vliv na běh lhůt dle zák. o rozh. řízení a výkonu rozh. nálezů , os.ř. a těchto „Zásad“ Tento úkon rozhodce je zpoplatněn

 

b) Rozhodování o pravomoci (příslušnosti)

O své pravomoci (příslušnosti) rozhoduje rozhodce. Zastaví řízení, dojde-li k názoru, že není dána jeho pravomoc (příslušnost) k projednávání a rozhodování věci. Rovněž zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že je příslušným.

 

c) Předvolání k ústnímu jednání

O čase a místě ústního jednání vyrozumí rozhodce strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 10 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.

 

Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může rozhodce místo výzvy podle bodu 3a), nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svou obranu a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.

 

Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu rozhodce včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, o tomto následku musí být poučen.

 

4. Projednání sporu

a) Ústní jednání

Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodce a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.

 

Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy.

 

Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

 

K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci projednání věci v ústním jednání výslovně nepožadovali , popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

 

Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodce.

 

Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán nejméně 5 dnů před termínem ústního jednání, aby mohla být informována protistrana. O návrhu rozhodne rozhodce. .

 

b) Rozhodování na základě písemných podkladů

Strany se mohou dohodnout, aby rozhodce rozhodl spor bez ústního jednání, pouze na základě písemností. Rozhodce však může nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.

 

c) Žaloba navzájem (protižaloba)

Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím rozhodci vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

 

Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní.

 

d) Pokus o smír

Rozhodce je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stádiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.

 

e) Záznam o ústním jednání

ústním jednání ve sporu vede rozhodce zápis v češtině, který musí obsahovat tyto údaje:

a) označení rozhodce ( členů rozhodčího senátu a předsedy senátu)

b) místo a datum zasedání

c) označení sporných stran a jejich zástupců

d) údaj o účasti stran

e) jména svědků, znalců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání

f) popis průběhu zasedání

g) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení

h) uvedení důvodů pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení

i) podpis rozhodce ( členů rozhodčího senátu)

Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodce provedeny v zápisu změny nebo doplňky.

 

Stranám se k jejich žádosti vydá nebo zašle kopie záznamu

 

5. Dokazování

a) Důkazy

Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodce si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

 

Strana může předložit písemné důkazy v originálu nebo v kopii, kterou sama ověří. Rozhodce je oprávněn vyžádat si originál.

 

Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodcem.

 

b) Hodnocení důkazů

Hodnocení důkazů provádí rozhodce podle vlastního uvážení.

 

6. Ukončení řízení

a) Forma rozhodnutí

Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

b) Vydání rozhodčího nálezu

Poté, co rozhodce usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem, jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí ústní projednávání sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé a nebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení, včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.

 

Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodci zároveň lhůtu pro toto plnění.

 

Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodce prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.

 

Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodce projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu a to mezitímním rozhodčím nálezem a teprve poté, je-li to potřeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout. nároku nejprve co do důvodu a to mezitímním rozhodčím nálezem a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

 

Na žádost stran lze ve formě rozhodčího nálezu uzavřít smír.Nedohodly –li se strany jinak nemusí být rozhodčí nález o uzavření smíru odůvodněn.

 

c) Obsah rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

a) jméno a příjmení rozhodce

b) místo a datum vydání nálezu

c) označení stran a dalších účastníků sporu

d) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu

e) rozhodnutí o žalobních nárocích, poplatcích a o nákladech sporu

f) odůvodnění rozhodnutí (s výjimkou případů, kdy se strany dohodly na tom, že nález není třeba odůvodňovat,

g) podpis rozhodce ( rozhodců – členů rozhodčího senátu)

h) Hlasování o rozhodčím nálezu

 

Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu v neveřejném hlasování většinou hlasů.

Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách , které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout , připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdaném pro částku nejblíže nižší –

 

d) Vyhlášení rozhodčího nálezu

Po skončení ústního jednání se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně nebo – nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.

 

V odůvodněných případech ,zejména pak v souladu se zásadou procesní ekonomie či k žádosti obou stran může rozhodce rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

 

Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodce nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu nebo zjištění stanovisek stran.

 

e) Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodce vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran anebo na základě písemných podkladů.

 

Chyby v psaní nebo v počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu.

 

Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu.

 

Strany nejsou povinny k placení jakýchkoliv nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

 

f) Splnění rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí.

 

g) Zastavení řízení bez vydání nálezu

Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález, skončí se řízení vydáním usnesení.

 

Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:

a) v případě, kdy žaloba byla vzata zpět žalobcem,

b) v případě, kdy strany uzavřely smír potvrzený rozhodcem bez vydání nálezu.

c) v případě rozhodování o pravomoci (příslušnosti) rozhodce.



Pravidla o nákladech rozhodčího řízení (dále jen „Pravidla“)

(znění schválené představenstvem Asociace leasingových společností ČR 7. ledna 2004)

Článek 1.

Náklady rozhodčího řízení

(1) Náklady rozhodčího řízení tvoří

a) poplatek za rozhodčí řízení

b) paušál na administrativní výlohy

c) zvláštní náklady vznikající rozhodci

d) náklady právního zastoupení

e) náklady na ustanovení opatrovníka:

ea) pro řízení pro účastníka neznámého pobytu

eb) pro přijímání písemností pro účastníka neznámého pobytu

(2) Poplatek za rozhodčí řízení slouží k částečnému krytí nákladů rozhodce, zejména však jeho odměny. Poplatek se vybírá za každý spor.

(3) Zvláštní náklady, vznikající rozhodci, jsou náklady k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu zejména prováděním důkazů, náklady vznikající v souvislosti s cestami mimo místo rozhodování náklady, související s vyplácením znalečného, tlumočného a hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých.

(4) Náklady právního zastoupení jsou náklady vynaložené na právní zastoupení dle Vyhl. č. 484/2000 Sb., resp. jiného platného předpisu, upravujícího náklady na právní zastoupení.

(5) a) V souladu s bodem 1) ef) – „Obecných zásad“ náklady na jmenování opatrovníka pro řízení pro účastníka řízení neznámého pobytu vznikají, v případě nutnosti ustanovit opatrovníka pro řízení dle o.s.ř., přičemž, požádá-li rozhodce o akceptaci funkce opatrovníka pro účastníka neznámého pobytu rozhodce vedeného v seznamu, u rozhodců činí odměna min. 400,- Kč, jinak 40 % z částky, která náleží rozhodci za funkci rozhodce v případě řízení prováděného jediným rozhodcem a rovněž 40 % z částky připadajícího na rozhodce, rozhoduje-li se v senátu

(5) b) V souladu s bodem 1 eg) – „Obecných zásad“ náklady na ustanovení opatrovníka k přijímání písemností pro účastníka řízení neznámého pobytu činí 300,- Kč..

Článek 2.

Výše a placení poplatků

Za projednávání sporu rozhodce vybírá poplatek, který je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby navzájem (protižaloby).

(2) Výše poplatku se stanoví v závislosti na hodnotě sporu dle bodu 2c) a Sazebníku uvedeného v příloze 1, není-li tento uveden přímo v rozhodčí doložce.

(3) Poplatek se pokládá za zaplacený v okamžiku, kdy došel na účet rozhodce. Rozhodce je však povinen v dostatečném předstihu oznámit plátci poplatku číslo účtu a označit peněžní ústav, u něhož je účet veden. Bez úhrady poplatku není povinen rozhodce věc projednávat.

(4) Nárok na úhradu poplatku vzniká písemným projevením vůle rozhodce k rozhodování konkrétního sporu.

Článek 3.

Snížení poplatku a jeho částečné vrácení

(1) Jestliže žalobce vezme žalobu, popř. žalovaný žalobu navzájem (protižalobu) zpět nejpozději v pracovní den předcházející dni, na nějž bylo nařízeno první ústní jednání, zejména v důsledku toho, že strany urovnaly spor smírnou cestou, jakož i v jiných případech, kdy rozhodce obdrží do dotyčného dne sdělení o tom, že se strany vzdávají rozhodnutí sporu rozhodcem, vrátí se žalobci popř. žalovanému 50 % poplatku zaplaceného z hodnoty žaloby, popř. žaloby navzájem (protižaloby), přičemž paušál na administrativní výlohy se nevrací

(2) Jestliže žalobce vezme žalobu, popř. žalovaný žalobu navzájem (protižalobu) zpět dříve než bylo nařízeno první ústní jednání, vrátí se žalobci popř. žalovanému celý rozhodčí poplatek s výjimkou paušálu na administrativní výlohy.

V případě uvedeném v odst.1 rozhodne o částečném vrácení poplatku rozhodce v rozhodčím nálezu nebo v usnesení o zastavení řízení.

Článek 4.

(1) Poplatek za rozhodčí řízení se zvyšuje, účastní-li se řízení více než 2 strany, a to o 30 % za každého účastníka (strany, vedlejšího účastníka apod.)

(2) Žalující strana hradí zvýšený poplatek připadající na druhou a každou další žalovanou stranu. Postupuje se přitom přiměřeně dle článku 2. bodu 7. těchto „Zásad“.

(3) Každý vedlejší účastník řízení hradí zvýšený poplatek na něj připadající sám.

(4) Při rozhodování v senátu se poplatek zvyšuje o 30 %.

(5) Rozhodce, který ze závažných důvodů (nemoc trvalejší povahy, opuštění ČR apod), není schopen dokončit rozhodčí řízení vydáním rozhodčího nálezu je povinen poplatek včetně paušální částky na administrativní výlohy vrátit navrhovateli nejpozději do deseti dnů poté co se funkce rozhodce vzdal.

Článek 5.

Poplatek při žalobě navzájem

(1) Pro žalobu navzájem (protižalobu) platí tatáž ustanovení o poplatku jako pro žalobu hlavní.

Článek 6.

Rozdělení poplatků a nákladů na právní zastoupení

(1) Poplatek jde zpravidla k tíži té strany, která ve sporu podlehla.

(2) Jestliže žalobě bylo vyhověno zčásti, rozdělí se úhrada poplatku mezi strany a to zpravidla v poměru přisouzené a zamítnuté části žalobního petitu.

(3) Strany se mohou dohodnout mezi sebou o jiném rozdělení poplatku, než je uvedeno v odst. 1 a 2.

(4) Náklady právního zastoupení jdou zpravidla k tíži té strany, která podlehla ve sporu.

Článek 7.

Paušál na administrativní výlohy a poplatek za zaslání listinných důkazů k žalobě.

(1) Na administrativní výlohy rozhodci (čl. 1, odst. 3 „Pravidel“) je žalující strana povinna poskytnout rozhodci paušální částku dle sazebníku, a to ve stejné lhůtě, jako v případě úhrady poplatku, nestanoví-li rozhodce lhůtu delší. Obdobně se poskytuje při žalobě navzájem. Paušální částka dle sazebníku se nevrací ani v případě zpětvzetí či částečného zpětvzetí žaloby. Rozhodce je však povinen vrátit i paušální částku v případě, že vyjdou najevo okolnosti, uvedené v § 11 ve spojení s § 8 zák. č. 216/1994 Sb., popř., když z jiných důvodů, které jsou na jeho straně, není schopen zahájit či dokončit rozhodčí řízení (nedostatek pravomoci rozhodce)

(2) Nezaplacení paušálu na administrativní výlohy žalující stranou stanovené rozhodcem, má za následek, že se řízení zastaví.

(3) Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení paušálu na administrativní výlohy vzhledem ke zvýšení hodnoty předmětu sporu, postupuje se přiměřeně podle předchozích odstavců.

Článek 8.

Hrazení administrativních výdajů

(1) Administrativní výdaje nesou strany obdobně, jako poplatek za rozhodčí řízení podle zásad uvedených v článku 7. „Pravidel“.

(2) O administrativních výdajích se s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení.

(3) Za úhradu administrativních výdajů rozhodci odpovídá vůči rozhodci i strana, které byla přisouzena náhrada nákladů vůči odpůrci.

Článek 9.

Zvláštní náklady

(1) Na krytí zvláštních nákladů vznikajících rozhodci při projednávání konkrétního sporu ve smyslu čl. 1, odst. 3 „Pravidel“ jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a lhůtě, stanovené rozhodcem.

(2) Tato povinnost může být uložena pouze jedné straně, dala-li k těmto zvláštním nákladům podnět, nebo vznikají-li v jejím vlastním zájmu. Pokud není stanovená záloha složena, úkony, na něž je určena, se neprovedou.

(3) Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení zálohy na zvláštní náklady, protože částka stanovená dle odst. 1. nestačí krýt tyto náklady, jsou strany, popř. je strana, která dala podnět k těmto nákladům, nebo v jejímž vlastním zájmu vznikají, povinna na výzvu rozhodce poskytnout (i opakovaně) další zálohu ve stanovené lhůtě. V případě neposkytnutí další zálohy na zvláštní náklady platí přiměřeně poslední věta odst. 2.

(4) O zvláštních nákladech se s konečnou platností rozhoduje v rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení. O úhradě zvláštních nákladů platí přiměřeně ustanovení čl. 9 těchto „Pravidel“.

Článek 10.

Výlohy stran

Každá strana nese zpravidla sama výlohy, které jí vznikly. V rozhodčím nálezu nebo usnesení o zastavení řízení může být v odůvodněných případech přiznána částečná náhrada jejich výloh.( Výlohami stran se rozumí jiné výdaje něž-li náklady dle čl 1 . odst. 1)

Článek 11.

Výjimky

Jako výjimku z ustanovení v čl. 7 - 9 Pravidel může rozhodce uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které tato vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony, způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v řízení, které nebyly nutné, zejména okolnostmi neodůvodněného protahování řízení.

Článek 12.

Sazebník nákladů rozhodčího řízení tvoří nedílnou část „Pravidel“, není-li výše poplatku vymezena v rozhodčí doložce.


Sazebník nákladů rozhodčího řízení (platný k 15. lednu 2003)

(schválený představenstvem ALS ČR 7. ledna 2004)

 

U sporů na peněžité plnění Kč

Poplatek Kč

Paušál na admin. výlohy Kč

zákl. do výše 30.000

700

+300

základ do výše 50.000

1.700

+300

základ do výše 100.000 Kč

2.500

+300

a 3% z částky hodnoty sporu přesahující 50.000 Kč, nejvýše však 1.500 Kč

základ do výše 250.000 Kč

4.000

+300

a 3% z částky hodnoty sporu přesahující 100.000 Kč

základ do výše 500.000 Kč

8.500

+300

a 2% z částky hodnoty sporu přesahující 250.000 Kč

základ do výše 1,000.000 Kč

13.500

+300

a 1% z částky hodnoty sporu přesahující 500.000 Kč

základ nad 1,000.000

18.500

+300

a 0,25% z částky hodnoty sporu převyšující 1,000.000 Kč

 

U sporů, u nichž nelze předmět řízení ocenit

Poplatek Kč

Paušál na admin. výlohy Kč

a) v případě porušení povinností některou ze smluvních stran,
jsou-li tyto povinnosti uvedeny ve smlouvě

2.000

+300

b) v případě sporů, u nichž, nelze předmět řízení ocenit,
nejde-li o případy sub a)

4.000

+300

Výše uváděné písemnosti mají dispozitivní povahu. Obsah práv a povinností mezi účastníky leasingové smlouvy se řídí rozhodčí doložkou, uvedenou v leasingové smlouvě,popř. lze v tétosmlouvě odkázat na konkrétní ( časově určité) dokumenty vymezující